Dokumentace pronásledování aktivistů v Rusku

Posted on

https://avtonom.org/news/shtraf-20-000-rubley-za-prizyvy-k-miru http://avtonom.org/news/uchastnikov-avtonomnogo-deystviya-zaderzhali-vo-vremya-mitinga-v-irkutske
Obecnou praxi pronásledování politických aktivistů, ba i pouze osob, které systematicky politicky aktivní nejsou a pouze se jednorázově politicky projeví, potvrzují zprávy o situaci v Ruské federaci, které shromažďuje na své oficiální internetové stránce www.refwordl.org Organizace spojených národů.

Např. zpráva organizace Jamestown Foundation z 9.5.2016 s názvem „Virtual Militarism Grows Into Real Peril for Russia“, která je dostupná na http://www.refworld.org/docid/5735831e4.html, hovoří o tom, že:

 

„The blossoming of corruption in a declining economy runs the risk of enraging the dispossessed-and Vostochny inspired several protest actions. Therefore, militarism is expected to deliver a patriotic unity to cover up such thievery. The celebration of Victory Day provides the perfect means for such mobilization, targeting any liberal dissent as „treachery“ (Ezhednevny Zhurnal, May 6). Even a minor offense against the mainstream discourse, like sharing posts on social media that claim Crimea belongs to Ukraine, is now treated as a crime of „extremism“ that can result in a sentence of two years in a penal colony (Slon.ru, May 6). The officially encouraged jingoism has inspired angry demands to ban an „unpatriotic“ video clip posted online by the rock group Leningrad on April 30, which received millions of views in its first week (Moskovsky Komsomolets, May 6). The message of Leningrad’s provocative song-about the joy of acting on the urge to break free from a joyless life-apparently resonates deeper than the drums of state propaganda (Snob.ru, May 3).“

překlad

„Rozmach korupce v klesající ekonomice rozjíždí riziko rozzuření nemajetných/oloupených – a Vostochny inspiroval několik protestních akcí. A tak se očekává od militarismu, že přinese vlasteneckou jednotu a zakryje takovou krádež. Oslava Dne vítězství poskytuje ideální prostředek pro takovou mobilizaci, označující jakoukoli liberální opozici jako „zradu“ (Ezhednevny zhurnal, 6. května). Dokonce i drobný přestupek proti většinovému diskurzu, jako sdílení příspěvků na sociálních sítích prohlašujících, že Krym patří k Ukrajině, je nyní považován za trestný čin „extremismu“, který může vyústit v rozsudek dvou let v trestanecké kolonii (Slon.ru, May 6). Oficiálně povzbuzený šovinismus inspiroval rozzuřené požadavky zakázat „nevlastenecký“ videoklip zveřejněný online rockovou skupinou Leningrad 30. dubna, který měl miliony shlédnutí hned v prvním týdnu (Moskovskij Komsomolets, 6. května). Poselství Leningradské provokativní písně – o radosti z nutkání vymanit se z neradostného života – evidentně rezonuje hlouběji než bubny státní propagandy (Snob.ru 3. května 2015)“

 

Zpráva ministerstva zahraničí Velké Británie ze dne 21.4.2016, dostupná na http://www.refworld.org/docid/57234eeb15.html uvádí, že

 

„The human rights environment in Russia continued to deteriorate in 2015. The rule of law remained inconsistent and arbitrarily applied. The UK expressed serious concern publicly and to the Russian authorities about a number of judicial cases, including those of Ukrainian nationals Nadiya Savchenko, Oleg Sentsov and Oleksandr Kolchenko. Representatives of the British Embassy in Moscow observed hearings in these and other cases.

The space for civil society shrank further with the enforcement of restrictive legislation, notably the so-called „foreign agents“ and „undesirable organisations“ laws, which have the effect of depriving NGOs of vital funding and subjecting them to unreasonably burdensome reporting requirements and disproportionate sanctions, up to and including closure. During the course of 2015, 81 Russian NGOs were added to the „foreign agents“ register, 13 chose to close down, and four foreign organisations were labelled „undesirable“. The UK is deeply concerned about this crackdown on civil society.

Freedom of expression remained under pressure. State- controlled media, particularly television, overwhelmingly emphasised a pro-government narrative. Although space for independent media continued to exist, most notably online, a small number of individuals faced criminal prosecution for posting critical comments. A number of independent journalists reported that they had experienced harassment, particularly in the North Caucasus region.“

překlad

„Situace, která se tyká lidských práv v Rusku stalé zhoršuje od roku 2015. Práva zůstaly nekonzistentními a libovolně aplikovanými. Velká Británie vyjádřila obrovské znepokojení veřejnosti a ruské vlády vůči číslům soudních procesů, včetně ukrajinských nacionalistů Nadyi Savčenko, Olega Sentsova a Oleksandra Kolčenko. Zástupci britského velvyslanectví v Moskvě se zúčastnili jednání a ještě několika jiných případů. Prostor pro občanskou společnost se pořád zmenšuje kvůli prosazování restriktivní legistativy, zejména tzv. zákony o «zahraničních agendách» či «nežádoucích organizacích», které mají za důsledek deprivaci finančních zdrojů nežádoucích organizací a jejich podrobení k nepřiměřeně zatěžujícím požadavkům na výkaznictví a neuměřeným sankcím, včetně i uzavření. V průběhu roku 2015, 81 ruských nevládních organizací se stála součástí seznamu «zahraničních agentů», 13 organizací bylo uzavřeno a 4 zahraniční organizace byly označeny jako «nežádoucí». Velká Británie je velice znepokojená tímto zásahem proti občanské společnosti. Svoboda projevu je pod tlakem. Státně vedená média, zejména TV, ve většině případů vysílají/vydávají pro-vládní zprávy. Ačkoli prostor pro nezávislá média bude i dál pokračovat ve své existenci, zejména on-line, nemalý počet lidí bude stíhán trestně kvůli zveřejnění kritických komentářů. Řada nezávislých novinářů uvedla, že zažily pronásledování, zejména v oblasti severního Kavkazu.“

 

Zpráva ministerstva zahraničí USA o stavu lidských práva v Rusku v roce 2015, která je ze dne 13.4.2016 (dostupné na http://www.refworld.org/docid/5716121a15.html) pak uvádí např.

 

„Political Prosecutions and Administration of Justice: Officials denied due process to defendants in politically motivated cases, including in the prosecutions and appeals of several defendants arrested after the 2012 anti-Putin demonstrations on Bolotnaya Square in Moscow; secret detentions and convictions based on treason and espionage charges; the harsh sentencing and imprisonment of environmental activist Yevgeniy Vitishko; the convictions of non-Russian citizens taken illegally from other countries, especially Ukraine, and brought to Russia for trial; and criminal cases opened against several other political activists and human rights advocates. The government stymied and stigmatized the work of NGOs through the „foreign agents“ law and adopted an „undesirable foreign organization“ law targeting non-Russian NGOs. Authorities failed to bring to justice the individuals responsible for the deaths of prominent journalists, activists, whistleblowers, and opposition politicians.

Police, as well as individuals operating with the tacit approval of authorities, conducted attacks on political and human rights activists, critics of government policies, and persons linked to the opposition.

Prison conditions remained poor, as evidenced by the 30 ECHR judgments against the country in 2014 for inhuman and degrading prison conditions.

Political Prisoners and Detainees

There were political prisoners in the country, and authorities detained and prosecuted individuals for political reasons. On October 30, the Memorial Human Rights Center’s updated list of political prisoners included 50 names, an increase from the 46 individuals the organization listed in 2014. Those added to the list during the year included Oleg Navalny (convicted of embezzlement, although the charges were widely regarded as retribution for the political activities of his brother Aleksey); blogger Vadim Tyumentsev (public calls for extremism using the internet and the incitement of hatred or enmity); and Director of the Library of Ukrainian Literature in Moscow Natalia Sharina (inciting ethnic hatred and denigration of human dignity; see section 2.a., Freedom of Speech and Press). In August the Chronicle of Current Events published a list of 217 political prisoners that included opposition politicians, human rights activists, environmental activists, religious believers, and bloggers.

There were continued court rulings and arrests related to the 2012 Bolotnaya Square case, initiated in connection with clashes between police and protesters at a demonstration on the eve of President Putin’s inauguration in 2012. Many human rights groups considered the Bolotnaya case to be politically motivated. Dmitry Buchenkov was detained on December 4 for his alleged participation in the protest. In addition, authorities detained Ivan Nepomnyashchikh on February 25 and charged him with assaulting police at a protest in 2012. On December 22, authorities sentenced Nepomnyashchikh to 2.5 years‘ imprisonment. On September 17, the ECHR ruled that the state had not brought three Bolotnaya defendants to trial within a reasonable time and ordered the government to compensate them 2,000 to 3,000 euros ($2,200 to $3,300) each.

On December 22, the Tambov Oblast Court upheld a decision to release on parole Yevgeniy Vitishko, an activist with the Environmental Watch of the North Caucasus, who was convicted in 2013 on politically motivated charges (for damaging the fence of the Krasnodar governor’s dacha) and sentenced to three years in prison. Amnesty International named Vitishko a „prisoner of conscience“ and the Memorial Human Rights Center considered him a political prisoner. On November 21, Vitishko undertook a 20-day hunger strike in response to prosecutors‘ attempts to block his release following a lower court decision to grant him parole. He served 22 months of the three-year sentence.

Section 2. Respect for Civil Liberties, Including:

  1. Freedom of Speech and Press

While the constitution provides for freedom of speech and press, the government increasingly restricted those rights. The government instituted several new laws that restrict both freedom of speech and press. Regional and local authorities used procedural violations and restrictive or vague legislation to detain, harass, or prosecute persons who criticized the government.

Authorities continued to misuse the country’s expansive definition of extremism as a tool to stifle dissent. As of September 29, the Ministry of Justice expanded its list of extremist materials to include 3,072 books, videos, websites, social media pages, musical compositions, and other items, an increase of more than 600 items from the same date in 2014. On December 1, Oleg Novozhenin, an internet user who lived in the Siberian town of Surgut, was sentenced to one year in prison under article 282 of the criminal code for distributing „extremist materials“ on social networks. According to media reports, Novozhenin posted to his VKontakte page audio and video files of the Ukrainian nationalist party organization „Right Sector“ (banned in Russia) and the right-wing „Azov“ volunteer battalion. In October authorities detained the director of the Moscow-based state-funded Library of Ukrainian Literature, Natalia Sharina, and charged her with inciting ethnic hatred and denigrating human dignity for making available alleged anti-Russian propaganda and extremist books, including by a Ukrainian nationalist author whose work is banned in Russia. On December 14, authorities searched the homes of multiple employees of the Library of Ukrainian Literature while Sharina remained under house arrest.“

překlad

„Politické procesy a politizovaný výkon spravedlnosti: Odpovědné orgány odepřely spravedlivý proces obžalovaným v politicky motivovaných případech zahrnujících soudní a odvolací řízení s několika obžalovanými, kteří byli zatčení v roce 2012 po demonstracích proti režimu Vladimíra Putina na Bolotném náměstí v Moskvě; utajené zatýkání a odsouzení založené na obviněních z vlastizrady a špionáže; nepřiměřený trest a věznění environmentálního aktivistu Jevgenije Vitiška; soudní proces a odsouzení občanů jiných států (obzvláště Ukrajiny) ilegálně zavlečených do Ruska; trestní řízení proti mnohým politickým aktivistům a ochráncům lidských práv. Prostřednictvím tzv. zákona o „zahraničních agentech“ se vláda snažila stigmatizovat a hatit práci nevládních organizací stigmatizovala a snažila se stěžovat práci domácích nevládních organizací a ve vztahu k zahraničním organizacím režim přijal tzv. zákon o „nežádoucích zahraničních organizacích“. Odpovědné orgány selhaly při snaze o vyšetření a potrestání osob odpovědných za smrt prominentních žurnalistů, aktivistů, opozičních politiků a tzv. whistleblowerů. Policie, podobně jako jednotlivci operující s tichým souhlasem odpovědných orgánů, se podílela na útocích na lidskoprávní a politické aktivisty, kritiky vládních politik a osoby spojené s politickou opozicí. Podmínky ve vězeních zůstávají dlouhodobě špatné, což dokazuje 30 rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva vynesených v roce 2014 proti Rusku ve věci nelidského a ponižujícího zacházení s vězni.  Političtí vězni a zadržení Ruský režim vězní, zadržuje a vede trestní řízení z politických důvodů s mnoha osobami. Centrum pro lidská práva Memorial prezentovalo 30. října 2015 doplněný seznam politických vězňů v Rusku, který obsahoval 50 jmen – oproti roku 2014 se počet politických vězňů zvýšil o 4. Mezi osobami, které byly na seznam organizací doplněny v roce 2015, byli Oleg Navalný (odsouzený za zpronevěru, obvinění bylo veřejností vnímáno jako odplata za politické aktivity jeho bratra Alexeje); blogger Vadim Tjumencev (odsouzený za veřejné projevy extrémismu na internetu a podněcování k nenávisti); ředitelka Knihovny ukrajinské literatury v Moskvě Natálie Šarinová (odsouzena za podněcování etnické nenávisti a hanobení lidské důstojnosti, viz. Sekce 2a Svoboda projevu a tisku). V srpnu 2015 byl v Kronice současného dění publikován seznam 217 politických vězňů zahrnující jména opozičních politiků, lidskoprávních aktivistů, environmentalistů, osob praktikujících náboženskou víru a blogerů. Orgány činné v trestním řízení v roce 2015 a 2016 pokračovaly v zatýkání a vynášení rozsudků spojených s případem demonstrace proti režimu Vladimíra Putina na Bolotném náměstí v roce 2012 (v době Putinovy inaugurace) a se střety mezi demonstranty a policií. Mnoho lidskoprávních organizací nahlíží tento případ jako politicky motivovaný: Dimitrij Bučenkov byl zadržen 4. prosince 2015 z důvodu jeho údajné participace na demonstraci 24. února 2015 orgány zadržely Ivana Nepomniaščika a obvinily ho z útoku na policistu na demonstraci v roce 2012, odsouzen byl 22. prosince 2015 na 2,5 roku odnětí svobody. Evropský soud pro lidská práva vynesl 17. září verdikt, podle kterého ruský stát nebyl schopen zajistit spravedlivý proces pro tři osoby obviněné v souvislosti s případem demonstrace na Bolotném náměstí v roce 2012 a nařídil ruské vládě odškodnit obviněné peněžitou kompenzací ve výšce 2000 až 3000 EUR. Dne 22. prosince 2015 rozhodl Tambovský oblastní soud o podmínečném propuštění Jevgenije Vitiška, aktivistu organizace Environmental Watch of the North Caucasus. Vitiško byl odsouzen v roce 2013 v politickém procesu za údajné poškození plotu dači krasnodarského guvernéra na tři roky odnětí svobody. Amnesty International označila Vitiška za “vězně svědomí“ a Centrum pro lidská práva Memorial ho označilo za politického vězně. 21. listopadu 2015 Vitiško započal protestní hladovku v reakci na pokusy prokuratury zablokovat jeho propuštění poté, co o něm rozhodl soud prvního stupně. Ve vězení strávil celkem 22 měsíců z tříletého trestu.

Ačkoliv ústava zajišťuje svobodu projevu a médií, omezování těchto práv ze strany státu vzrůstá. Bylo přijato několik nových zákonů, které omezují jak svobodu projevu, tak svobodu médií. Místní a regionální vlády a politici využívají mezery a nejasnosti v zákonech pro uvěznění, zastrašování, pronásledování a stíhání osob, které kritizují stát nebo jeho postupy a instituce. Vláda široce zneužívá obsáhlý pojem „extremismus“ jako nástroj k potlačení opozice. K 29. září 2015 ministerstvo spravedlnosti rozšířilo seznam extrémistických materiálů, do kterého patří 3072 knih, videí, webových stránek, stránek na sociálních sítích, hudebních skladeb a dalších materiálů. Toto číslo v porovnání s rokem 2014 narostlo o 600 položek. 1. prosince byl Oleg Novozhenin, obyvatel sibiřského města Surgut, odsouzen k jednomu roku pobytu ve vězení podle § 282 trestního zákoníku pro „distribuci extremistických materiálů“ na sociálních sítích. Podle informací z médií Novozhenin zveřejňoval na svém profilu sociální sítě Vkontakte audio a video materiály ukrajinské nacionalistické strany „Pravý Sektor“ (v Rusku zakázáno) a dobrovolnického ultrapravicového praporu „Azov“. V říjnu vláda uvěznila vedoucí Knihovny ukrajinské literatury nacházející se v Moskvě Nataliju Sharinu. Byla obviněna z podněcování etnické nenávisti a ponižování lidské důstojnosti, čehož se údajně dopustila tím, že umožňovala veřejnosti přístup k antiruské propagandě a extrémistickým knihám, včetně knihy ukrajinského spisovatele-nacionalisty, jehož kniha byla v Rusku zakázána.

  1. prosince byly provedeny domovní prohlídky několika zaměstnanců knihovny, zatímco Sharina nadále zůstává v režimu domácího vězení.“

 

Obecnou situaci dokumentují i další důvěryhodné zdroje, a to včetně subjektů přímo z Ruské federace:

Bilance neonacistických útoků na anarchisty a jiné antifašisty včetně státní perzekuce za rok 2015 je obsažena např. na stránce:

http://www.sova-center.ru/racism-xenophobia/publications/2016/02/d33886/.

 

Výroční zpráva za rok 2013/2014 největší ruské lidsko-právní organizace Memorial, která sleduje mimo jiné případy politických vězňů a nespravedlivě odsouzených vůbec: http://memohrc.org/sites/default/files/2013-2014-eng-b.pdf

 

Bilanční zpráva o porušování lidských práv v Rusku za rok 2015 od Human rights watch: https://www.hrw.org/world-report/2015/country-chapters/russia

 

Souhrnný přehled také ve výroční zprávě Amnesty International za rok 2015/2016, zde zkrácená verze: https://www.amnesty.org/en/countries/europe-and-central-asia/russian-federation/report-russian-federation/ (zpráva v plném znění je zde: https://www.amnesty.org/en/countries/europe-and-central-asia/russian-federation/)

 

Konkrétními případy pronásledování politických aktivistů v Rusku, které mohou názorně přiblížit to, co hrozí obžalovanému, mohou být např. tyto:

 

Timur Kačarava

13.11.2005 byl ubodan skupinou neonacistů v Petrohradě po rozdávání jídla v rámci iniciativy “Food not Bombs”.

student tamní filosofické fakulty.

muzikant ve skupine Sandinista!.

 

Fedor Filatov (1981 – 2008)

patřil k vůdčím osobnostem moskevské Antify, 10. 10. 2008 přepaden skupinou ozbrojených mužů (3) v průjezdu svého domu a byl pobodán, zranění podlehl v nemocnici.

http://vz.ru/society/2008/10/14/218767.html

 

Ilja Borodaenko – 21.07.2007 – antifašista z města Nachodka, přijel na ekologický kemp proti stavbě továrny v lese vedle Angarsku, což je malé město vedle Irkutsku. Brzy ráno kolem 4 hodin, když teprve svítalo, početná skupina irkutských neonacistů, ozbrojená kovovými tyčemi, střelnou zbraní a basebalovými pálkami přepadla spící kemp ekologických aktivistů a aktivistek. Ilja měl té noci hlídku a byl jednou z prvních obětí útoku. Následkem těžkého zranění na místě zemřel. Mnoho dalších lidí s těžkými zraněními se dostalo do nemocnic, jen zázrakem se počet obětí nezvýšil.

 

Konstantin Lunkin – 31.05.2010 – moskevský antifašista a známý graffity umělec, byl ubodán k smrti vedle svého domu skupinou neonacistů.

 

Stanislav Korepanov

31.05.2007 (17 let)

byl ubodán skupinou neonacistů ve městě Iževsk pouze kvůli svému vzhledu rapera a skateboardisty, když s kamarádem jezdili na skateboardu. Stanislav se jinak také hlásil k antifašismu.Stránky věnované jeho památce: http://stas-memory.narod.ru/inf.html

V článku se dále píše o téměř zabitém (dostal 20 ran nožem) Ivanu Jelinovi, který byl neonacisty v Petrohradu jako člen “Food not bombs” pobodán 14.1.2007.

  1. a 10. 12. 2006 byli během demonstrací za potřeby chudých neonacisty napadeni demonstrující aktivisté (anarchisté). Soudy nakonec obvinili právě anarchisty.

http://www.newsru.com/russia/02apr2007/killantifa.html

https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A3%D0%B1%D0%B8%D0%B9%D1%81%D1%82%D0%B2%D0%BE_%D0%A1%D1%82%D0%B0%D1%81%D0%B0_%D0%9A%D0%BE%D1%80%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B0

https://avtonom.org/freenews/v-izhevske-proshli-dni-pamyati-zhertv-nacistskogo-terrora

 

Nikita Kalinin

09.02. 2012 – anarchista byl ubodán k smrti skupinou neonacistů. Člen hnutí “Za čestné volby” v tverské oblasti. Sám zavražděn, jeho 4 kolegové (článek z roku 2012) zavření ve vězení: http://echo.msk.ru/blog/otstavnih/866368-echo/

 

Alexej Gaskarov

stíhaný ve dvou velkých kauzách:

2010 – anarchisty organizovaný protest proti kácení lesa ve městě Chimki v Moskevské oblasti

2012 – občanské protesty proti Putinovi (tzv. Pochod milionů), dodnes probíhá zatýkání v rámci tzv. případu Bolotného (Blatného) náměstí

v druhé kauze odsouzen

http://rusplt.ru/news/sud-vyines-prigovor-chetyirem-figurantam-bolotnogo-dela-182228.html

http://www.antifa.cz/content/solidarni-akcni-tyden-alex-gaskarov-vezni-6-kvetna

http://www.antifa.cz/content/ve-vezeni-zacnes-pocitat-se-vsim

http://prisonersolidarity.net/prisoner/alexey-vladimirovich-gaskarov

 

Rozsudky v tzv. Bolotném případu:

V pondělí 18. srpna 2014 odsoudil moskevský soud vězně z Bolotného náměstí Alexeje Gaskarova, Ilju Guščina a Alexandra Margolina k různě dlouhým trestům odnětí svobody za účast v masových nepokojích (§ 212, odst. 2 Trestního zákoníku Ruské federace) a násilí vůči policii (§ 318, odst. 2 TZ RF). Další obviněná Jelena Kochtarevová dostala podmíněný trest. Gaskarov a Margolin byli odsouzeni na tři roky a šest měsíců, Guščin na dva roky a šest měsíců.

Tzv. bolotný případ probíhá v několika vlnách; zatím posledním zatčeným je Maxim Panfilov (7. dubna 2016) a předtím docent politologie veřejně se hlásící k anarchismu Dmitrij Bučenkov (2. prosince 2015).

http://avtonom.org/news/arestovan-novyy-figurant-bolotnogo-dela-maksim-panfilov

http://www.ixtc.org/2016/01/memorial-priznal-dmitriya-buchenkova-politzaklyuchennym/

 

Alexandr Kolčenko

krymský anarchista Alexandr Kolčenko byl zatčen v souvislosti s případem režiséra Olega Sencova v květnu 2014; on a další čtyři lidé z Krymu byli obviněni z organizování teroristických útoků pro Pravý sektor; případ skončil následovně:

Alexandr Kolčenko, Oleg Sencov, Gennadij Afanasjev a Alexej Čirnij byli obviněni z terorismu, organizování teroristické skupiny a nezákonného použití zbraní. Všichni byli zatčeni na Krymu mezi 9. a 16. květnem, po řadě výslechů převezeni do Moskvy a byla na ně uvalena vazba.

Oleg Sencov odmítl vypovídat, přestože byl po zatčení vystaven hrubému násilí. Alexandr Kolčenko přiznal, že byl na místě, kde došlo k jednomu incidentu (zapálení stranické kanceláře), nesouhlasí ale s obviněním z terorismu. Afanasjev a Čirnij plně přiznali vše, z čeho jsou obviněni, a odmítli pomoc nezávislých advokátů. Na všech bylo zjevné, jakému psychologickému nátlaku byli vystaveni. Žádné podrobnosti o průběhu vyšetřování nebylo možné získat, protože i advokáti byli nuceni podepsat mlčenlivost. Oleg Sencov byl nakonec odsouzen na dvacet let, Alexandr Kolčenko na deset let odnětí svobody.

Anarchista Alexandr Kolčenko u soudu mimo jiné řekl:

„S obviněním z terorismu nesouhlasím. Tento případ je vykonstruovaný a politicky motivovaný… Z logiky obžaloby vyplývá, že když člověk užívá antikoncepci, pak to dělá s cílem destabilizovat demografickou situaci a obranyschopnost v zemi; když kritizuje úředníka, pak to dělá s cílem zostudit celou svou zemi na mezinárodní scéně atd.

I v průběhu soudního řízení jsme měli možnost slyšet o vyhrožování a týrání, které užívali policisté vůči Sencovovi a Afanasjevovi. Lidé, pro které jsou běžné takové metody kvůli získání svědecké výpovědi, nemají problém obvinit nás z terorismu.

Kauza Blatného náměstí, proces s Alexejem Sutugou, s Iljou Romanovem, náš proces… ve všech je cílem prodloužit trvání tohoto režimu. Ale tím, že nás zavře do vězení, se režim jen blíží ke svému konci, a lidé, kteří ještě včera věřili v zákon a pořádek, dnes sledují tyto procesy a ztrácejí svou víru. A zítra nebo pozítří tihle lidé zdejší autoritativní režim odstraní… Chci poděkovat těm, kteří mně a Olegovi vyjadřují podporu.“

 

http://blisty.cz/art/78654.html

http://avtonom.org/news/repressii-protiv-krymskih-aktivistov-politicheskiy-kontekst-kto-takoy-aleksandr-kolchenko

 

info o A. Kolčenkovi

http://politzeky.ru/politzeki/dela-grazhdanskih-aktivistov/203475.html

http://prisonersolidarity.net/prisoner/aleksandr-aleksandrovich-kolchenko

 

Jegor Alexejev

V Tomsku byl 29. prosince 2014 obviněn z šíření sociální nenávisti antifašista a aktivista levicové organizace Rot Front Jegor Alexejev. Trestného činu se dopustil tím, že na sociální síti VK.com sdílel video, které prý mělo vzbuzovat nenávist k policistům. Ve skutečnosti přitom šlo o klip moskevské rapové skupiny. Vyšetřování podle paragrafu 282 trvalo minimálně do února 2016, u soudu proti němu vystupovali svědci, jejichž identita byla utajena.

https://avtonom.org/news/obzor-repressiy-ot-anarhicheskogo-chernogo-kresta-iyul-sentyabr-2015-goda

ze dne: 7.10.2015

 

http://www.sova-center.ru/misuse/news/persecution/2014/12/d30963/

http://vk.com/saveegor

 

Jelizaveta Lisicina

Ve městě Ivanovo odsoudili v březnu 2015 k pokutě 100 000 rublů dvacetiletou anarchistku Jelizavetu Lisicinu (později Krasickaja – příjmení manžela) za to, že 2.března 2014 na sociální síti sdílela post ze skupiny Anarho-News. Obvinili ji podle paragrafu 280 z „veřejných výzev k uskutečňování extrémistických aktivit“. Šlo o výzvu aktivistů ukrajinského Pravého sektoru, určenou Rusům, kteří nesouhlasí s agresí Ruska na Ukrajině. V červenci 2015 jí v rámci amnestie pokutu odpustili. I poté od ní ale policie vyžadovala dále vypovídat o celé záležitosti.

https://abc38.noblogs.org/%D0%BE%D0%B1%D0%B7%D0%BE%D1%80-%D1%80%D0%B5%D0%BF%D1%80%D0%B5%D1%81%D1%81%D0%B8%D0%B9-%D0%BE%D1%82-%D0%B0%D0%BD%D0%B0%D1%80%D1%85%D0%B8%D1%87%D0%B5%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B3%D0%BE-%D1%87%D0%B5%D1%80/

 

V listopadu 2014 soud v Murmansku prohlásil za „zahraničního agenta“ Humanistické hnutí mládeže, které údajně provozuje politické aktivity vydáváním novin, které se věnují mimo jiné tématice lidských práv. Expertíza mimo jiné uvádí, že slovo svoboda, následované několika vykřičníky, které lze najít v jednom z článků v těchto novinách, je třeba chápat jako výzvu ke svržení ústavního pořádku Ruské federace. V důsledku rozhodnutí soudu už tato organizace nemůže působit na školách a v centrech mládeže, kde do té doby vedlo vzdělávací, kulturní, antirasistické a antidiskriminační aktivity.

 

https://avtonom.org/news/murmansk-sud-priznal-inostrannym-agentom-gumanisticheskogo-dvizheniya-molodyozhi

ze dne: 14.11.2014

 

Případy, které aktuálně řeší česká pobočka Amnesty International v rámci kampaně k Rusku:

 

Sergej Krivov (narozen 08/09/1961)

  1. května 2016 to budou čtyři roky od událostí na Bolotném náměstí v Moskvě, kde policie násilně rozehnala ohlášenou pokojnou protestní demonstraci a zadržela stovky lidí. Většina z nich byla později propuštěna bez obvinění, někteří byli obviněni z menších správních deliktů porušení veřejného pořádku, byli pokutováni a propuštěni. O měsíc později ale proběhla první vlna zatýkání v Moskvě a desítky účastníků shromáždění na Bolotném náměstí byli obviněni z trestných činů „účasti na veřejných nepokojích“ a násilí proti policii.

Sergej Krivov, doktor fyziky a matematiky a otec dvou dětí, byl také přítomen 6. května na Bolotném náměstí. Nebyla to jeho první zkušenost s občanským aktivismem – působil jako volební pozorovatel a byl členem opoziční strany Strana lidové svobody (PARNAS) a politické rady hnutí ,,Solidarita‘‘. Po tom, co zatčení v rámci „případu z Bolotného náměstí‘‘ začala, aktivně se zúčastnil solidárních demonstrací na podporu zatčených demonstrantů z Bolotného náměstí, dokud sám nebyl zatčen během jedné z demonstrací 18. října 2012.

Byl obviněn z „účasti na veřejných nepokojích“ (Článek 212 Trestního zákoníku Ruské federace) a násilí proti příslušníkům policie (Článek 318 Trestního zákoníku Ruské federace) a 24. února 2014 byl odsouzen na čtyři roky v trestní kolonii. Dne 20. června 2014 jeho byl trest na základě odvolání snížen na tři roky a devět měsíců – i tak je to jeden z nejdelších trestů vyměřených některému z protestujících z Bolotného náměstí. Někteří z jeho podporovatelů věří, že důvodem může být to, že byl během soudního procesu nejhlasitější, podal řadu stížností na porušení práv obžalovaných a dvakrát držel hladovku na protest proti nespravedlivému soudnímu procesu. V listopadu roku 2013 během jeho hladovky, kterou držel 63 dní, měl Sergej Krivov dva infarkty a má od té doby i jiné zdravotní potíže.

Sergej Krivov má být propuštěn 18. července 2016 – jako poslední z řady demonstrantů, kteří byli nejdříve odsouzeni v případě z Bolotného náměstí. Mezitím je případ z Bolotného náměstí stále otevřen a politicky motivované trestní stíhání demonstratů z Bolotného náměstí pokračuje. Čtyři roky po událostech se provádějí nová zatčení, naposledy 7. dubna 2016.

Sergej Krivov je vězněm svědomí, který byl zadržen pouze za pokojné uplatňování svého práva na svobodu projevu. Musí být okamžitě a bezpodmínečně propuštěn.

Politicky motivované trestní stíhání demonstrantů z Bolotného náměstí na základě nepodložených obvinění z účasti na „veřejných nepokojích“ (na Bolotném náměstí žádné veřejné nepokoje nebyly) musí být zastaveno a odsouzení všech těch, kteří byli nespravedlivě odsouzeni, musejí být zrušena.

 

Darja Poljudová (narozena 4/02/1989)

Levicová aktivistka a bloggerka Darja Poljudová je v Krasnodarsku v jižním Rusku dobře známá svými pouličními akcemi a online aktivismem. Je hlasitou kritičkou ruské vlády, zejména pokud jde o politiku vůči Ukrajině. Byla několikrát zadržena, a to i na několik dní, za své pokojné pouliční protesty proti okupaci Krymu a ruské účasti v ozbrojeném konfliktu na východní Ukrajině. Kvůli těmto zadržením přišla o několik svých pracovních míst a nemohla pracovat jako právnička.

  1. srpna 2014 byla znovu zatčena a obviněna z “veřejného vyzývání k extremistickým aktivitám” a “vyzývání k akcím ohrožujícím územní integritu Ruské federace”. V únoru roku 2015 byla propuštěna s omezenou možností cestování při čekání na soud. Ten byl zahájen v září 2015 a 21. prosince 2015 byla odsouzena ke dvěma rokům vězení v trestanecké kolonii. Její odvolání bylo neúspěšné.

Obvinění proti Darje se týkají jejích příspěvků na sociální síti, kde pokojně vyjádřila své názory, včetně fotografií, na kterých nese transparenty s hesly jako „Žádná válka na Ukrajině, ale revoluce v Rusku“ nebo „Putin se musí zodpovídat za teroristické útoky a výbuchy!“. Přidala také fotku s titulkem „Etničtí Ukrajinci v Kubáni chtějí být součástí Ukrajiny“ (Kubáň je historický název regionu v blízkosti řeky Kubáň na severním Kavkaze, který zahrnuje větší část Krasnodarského.)

Darja Poljudová je vězeňkyně svědomí, která byla zadržena pouze za pokojné uplatňování práva na svobodu projevu. Musí být okamžitě a bezpodmínečně propuštěna.

 

Natálie Šarinová (narozena 13/7/1957)

Natálie Šarinová, ředitelka státní Knihovny ukrajinské literatury v Moskvě, byla zadržena u sebe doma 28. října 2015. Její dům prohledávali vyšetřovatelé několik hodin a poté ji odvedli do knihovny, kde provedli prohlídku kvůli „extremistické literatuře“. V hromadě knih, která ještě nebyla zařazena nebo dostupná k půjčení pro veřejnost (a kterou tam podle Natálie podstrčili), našli údajně vyšetřovatelé knihy ukrajinského nacionalisty Dmitrije Korčinského. Některé jeho knihy jsou v Rusku zakázány jako „extremistická literatura“. Večer 28. října Natálii vyslýchali a ve tři hodiny ráno odvedli na policejní stanici, kde byla držena do 30. října. Během svého dvoudenního zadržení jí nebyla přidělena žádná postel, nedostala jídlo ani pití a během této doby museli policisti čtyřikrát zavolat záchranku, aby Natálii ošetřili kvůli vysokému tlaku.

  1. října byla obviněna z „podněcování nenávisti a nepřátelství“ a ze „zneužívání svého postavení pro ponižování lidské důstojnosti “, čemuž odpovídá až pětiletý trest odnětí svobody. Následující den ji převezli do domácího vězení a byla jí povolena pouze komunikace s právníkem a těmi, se kterými žije. Nemůže používat internet ani telefon, pokud si nepotřebuje zavolat sanitku. Aby mohla opustit dům z kteréhokoliv jiného důvodu, než zdravotního potřebuje svolení vyšetřovatele. Její žádost o povolení procházek byla zamítnuta.
  2. dubna 2016 byla Natálie Šarinová obviněna ze zpronevěry kvůli tomu, že údajně zneužila fondy knihovny k zaplacení svého obhájce v době, kdy čelila dalším nepodloženým pokusům o zadržení v letech 2011 – 2013. V roce 2010 byla Natálie nařčena z distribuce „extremistické literatury“ ukrajinského autora, ale obvinění musela být později stažena, protože daná literatura byla prokázána coby extremistická až v roce 2013 a knihovna ji přestala odebírat už v roce 2011. Fondy, které údajně zneužila, byly fondy, které knihovna používala k vyplácení mzdy vlastním právníkům. Její současný právník tvrdí, že tato obvinění jsou nepodložená, protože své soudní náklady platila z vlastních peněz. Podle jejího právníka jsou nová obvinění mířena tak, aby zajistila, že bude moci být zadržena co nejdéle, přičemž odročení původních obvinění trvá šest měsíců a Natálie by musela být před uplynutím této doby buď souzena, nebo propuštěna.

Natálie Šarinová je vězeňkyně svědomí, která byla zbavena své svobody a bylo jí vyhrožováno trestním stíháním pouze proto, že pokojně uplatnila své právo na svobodu projevu. Veškerá obvinění proti ní musí být stažena a Natálie musí být okamžitě a bezpodmínečně propuštěna.

Rafis Kashapov (narozen 2/7/1958)

Dne 15. září byl Rafis Kashapov, hlava místní pobočky neziskové organizace Tatarského veřejného centra v  Naberezhnye Chelny, Tatarstán, shledán vinným za vyzývání k činnostem ohrožujícím územní integritu Ruské Federace (Článek 280.1(2) Trestního zákoníku Ruské federace) a z podněcování nenávisti a nesnášenlivosti, či ponižování lidské důstojnosti (Článek 282(1)), za což byl odsouzen k třem letům ve vězeňské kolonii.

Vznesená obvinění souvisí s jeho projevy na sociálních médiích od července do prosince 2014, včetně demotivačního obrázku „Kde je Rusko – tam jsou slzy a smrt“ a tří textů, které ostře kritizovaly zapojení ruské vlády do ozbrojeného konfliktu ve východní Ukrajině a jednání s krymskými Tatary na anektovaném Krymu.

Rafis Kashapov si odpykává udělený trest ve vězeňské kolonii 6 IK-19 v Komijské republice, což je více než 1 200 kilometrů od domova. Amnesty International obdržela informaci, že je obtěžován a pronásledován vězeňskými orgány, a byl za trest umístěn do zvláštní cely na základě falešného obvinění z vyhýbání se vězeňským pravidlům.

Rafis Kashapov je vězněm svědomí, který byl zbaven svobody pouze proto, že poklidně uplatnil své právo na svobodu projevu. Musí být okamžitě a bezpodmínečně propuštěn.

 

Ildar Dadin (narozen 14/4/1982)

Aktivista Ildar Dadin byl 7. prosince 2015 odsouzen k třem letům vězení za „opakované porušování zákona o veřejných shromážděních“ (Článek 212.1 Trestního zákoníku Ruské federace). Ildar Dadin se stal prvním člověkem odsouzeným na základě tohoto nově představeného článku v trestním zákoníku (červenec 2014). Podle tohoto článku každý, kdo poruší zákon o veřejných shromážděních (který sám o sobě omezuje právo na poklidné shromažďování) a dostane za to správní trest více než dvakrát v rozmezí 180 dní, může být trestně stíhán a odsouzen k odnětí svobody. 31. března 2016 byl Ildarův rozsudek kvůli odvolání snížen na 2,5 roku.

Ildar byl shledán vinným za svůj „zločin“ ve spojení s účastí na čtyřech poklidných akcích v roce 2014, včetně shromáždění na podporu opozičního aktivisty Alekseje a demonstrace na podporu „vězňů z Blatného náměstí“, kteří si odpykávají tresty za poklidné protesty proti prezidentu Putinovi. 15. ledna 2015 aktivisté uspořádali demonstraci na podporu francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo, v jehož redakci stříleli v lednu 2015 radikální islamisté. Tam Ildara zatkli a odsoudili k patnácti dnům detence. Poslední den ho odvedli před správní soud, který ho měl soudit za aktivismus z 5. prosince 2014. Jenže soudce se rozhodl správní případ zavřít a předat materiály k trestnímu vyšetřování. Ještě ten den byl trestní případ otevřen a 3. února 2015 uložili Ildarovi domácí vězení. Po odsouzení 7. prosince 2015 ho odvezli do vězení.

Ildar Dadin je vězeň svědomí, který byl zbaven svobody pouze proto, že poklidně uplatnil své právo na svobodu projevu. Musí být okamžitě a bezpodmínečně propuštěn.

 

perzekvování anarchistů v Irkutsku

probíhá zpravidla při všech jejich akcích; naposledy to bylo 29. dubna 2016 zadržení antifašisty a anarchisty Igora Martyněnka po veřejné akci věnované lidským právům; na ulici před svědky mu byla nasazena pouta; díky rychlému příchodu advokáta na policejní služebnu byl I. Martyněnko propuštěn; po celou dobu mu nebyl sdělen důvod zadržení ani nebyl obviněn

text o této události byl zveřejněn 30. dubna 2016:

http://avtonom.org/news/v-irkutske-proveli-nezakonnoe-zaderzhanie-aktivista-avtonomnogo-deystviya

 

Jekatěrina Vologženinová stanula 27. října poprvé před soudem kvůli údajné „nenávisti a podněcování nenávisti proti Rusku a proti Rusům bojujícím na východě Ukrajiny“. Obvinění jsou založena na jejích příspěvcích na sociálních sítích. Kritizovala jimi ruskou anexi Krymu a zapojení Ruska do konfliktu v Donbasu na východě Ukrajiny.“

http://amnesty.cz/pripad/rusko-jekaterina-volegzeninova

 

Podobně byl odsouzen ke 2 letům Andrej Bubejev za výroky na sociální síti „Vkontakte“: „Krym je Ukrajina“ apod.

http://memohrc.org/news/andreya-bubeeva-prigovorili-k-dvum-godam-kolonii-poseleniya

V těchto případech je vždy využíván zákon o extremismu (Rusko považuje Ukrajinskou revoluci – Majdan a její následný vývoj za extremistický) či o zpochybňování územní celistvosti Ruské federace (Rusko chápe Krym jako svoji již plnou součást).

 

Prvním odsouzeným podle nového zákona o shromažďování z r. 2014 je nyní Ildar Dadin, který byl odsouzen na tři roky do vězení za opakované pokojné protivládní protesty na ulicích, zejména ve věci podpory tzv. bolotného procesu, viz výše:

https://www.amnesty.org/en/latest/news/2015/12/russia-peaceful-activist-sentenced-under-repressive-new-law-must-be-released/

O dalším zatýkání během připomínky nespravedlivého „bolotného procesu“: https://www.amnesty.org/en/latest/news/2015/05/russian-opposition-protesters-locked-up-after-bolotnaya-anniversary-pickets/

 

Zde příklad věznění za kritiku environmentální:

Jevgenij Vitiško byl odsouzen na tři roky do vězení za protesty proti výstavbě sportovních zařízení pro olympiádu v Soči, které způsobily vážné dopady na životní prostředí:

https://www.amnesty.org/en/latest/news/2015/04/russia-release-yevgeniy-vitishko/

 

Věznění za organizaci demonstrace či pochodu:

Ke 2 letům vězení byla odsouzena Darja Poljudovaja, členka „Levého frontu“ za pokus o organizaci pochodu v Krasnodaru „Pochod za federalizaci Kubaně“, byla odsouzena za údajné iniciování masových protestů:

http://memohrc.org/news/pravozashchitnyy-centr-memorial-schitaet-daryu-polyudovu-politzaklyuchennoy

autoři: Pavel Čižinský a Jakub Múčka

Share This:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *